Přesazujeme sazeničky

V dnešním článku se vrhneme na naše sazeničky. Jedná se tedy o pokračování článku "Nejlepší část roku je tady", kdy jsme seli semena. Tady v Anglii dávno mrazy skončily, jestli tedy vůbec nějaké byly, a tak je na čase zkontrolovat, jak se daří našim sazenicím, které jsme seli na začátku března. V československých podmínkách se začalo samozřejmě později, nebo se teprve začíná, a tak berte tento článek jako návod na konec dubna/začátek května. Pokud na svoji úrodu nijak nepospícháte, počkal bych po posledních mrazech a zasel bych semínka přímo do země. Já osobně mám rád předpěstování, protože tak prodloužím sezonu, lépe řečeno ji urychlím a mám zeleninu přibližně o měsíc dříve. Další výhodou, kterou v tomto způsobu pěstování vidím, je fakt, že můžu zaset méně semínek a ušetřit si je tak na příští rok. Odpadá totiž přesívání do řádků a následné třídění. Tak jdeme tedy na to.

Semínka nám správně vyklíčila a nabízí se otázka, kdy a jak je přesadit. Pokud sledujeme proces klíčení, zjistíme, že nejdříve nám nad substrát vyrostou většinou dva lístky. Tyto lístky se také nazývají první lístky či kotyledony. Nutno podotknout, že existuje ještě jeden způsob klíčení, kdy kotyledony zůstávají pod zemí a to, co vidíme nad povrchem, jsou ve skutečnosti již pravé listy. Pravé listy následují kotyledony a poznáme je jednoduše. Vypadají totiž jako miniaturní podoba dospělé rostliny. 

Správný čas přesazení se uvádí jako doba, kdy jsou kotyledony plně vyvinuté. Někdy v tomto období již můžeme spatřit skutečné listy. Toto pravidlo platí jak pro květiny, tak pro zeleninu. 

Vždy je úžasné sledovat, jak se situace ve skleníku mění každým dnem.

Nejdříve si připravím dřevěné boxy, do kterých přesazuji sazenice, než je přesadím naposledy ven do záhonu. Označím si díry, do kterých přijdou sazenice, aby každá rostlina měla stejný a dostatečný prostor. Poté opatrně rostlinku po rostlince vytáhnu z truhlíku. Důležité je rostlinku podebrat a co nejméně poškodit kořen. Nyní důležitá informace. Nikdy nedržíme rostlinku za stonek. Stonek je totiž velmi křehký a velmi jednoduše jej poškodíme. Nacházejí se v něm nejdůležitější buňky zodpovědné za transport živin a vody. Jakmile jej poškodíme, není cesty zpět. Vždy držíme rostlinu za jeden z kotyledonů. Když se nám podaří jej poškodit, rostlina má ještě jeden a většinou již začaly růst skutečné listy a kotyledony stejně brzy odpadnou.

Na obrázcích je ukázáno přesazení krásenky neboli kosmosu (Cosmos spp). Po přesazení vždy rostliny zalijeme, jelikož dostaly pěkný šok a kořeny se potřebují zregenerovat.

Rostlinky se mají čile k světu. Teď už jen počkat na správné období na poslední přesazení. Pečlivě čtěte informace na zadní straně balíčku se semeny. Každá rostlina má své specifické podmínky a požadavky. Dokonce nemůžeme například zobecňovat stejné druhy. Tento rok budu mít pět druhů řepy. Tři druhy mají jiné období setí. Někdy totiž moc brzy více uškodí něž pomůže. 

Když nastane doba, kdy přesazujeme zeleninu ven do záhonu, je potřeba provést úpravu půdy. Když půdu správně připravíme, zelenina se nám rychleji zakoření a bude díky tomu kvalitnější, jelikož nebude muset vynakládat zbytečnou energii na adaptaci v novém prostředí a dále jí také vytvoříme ideální podmínky na růst kořenové soustavy. 

Proces této přípravy se skládá z několika kroků. Prvním krokem je ve skutečnosti ošetření záhonu na podzim. Existuje několik způsobů, jak připravit záhon na další rok a každému vyhovuje jiný. Pokud máte vyvýšené záhony jako já nebo hodně kvalitní půdu, je asi nejlepší způsob tzv. "No dig theory", což doslova znamená, že nemusíte záhon na podzim zrýt. Jednoduše na něj rozprostřete mulč a necháte jej půdními organismy vpracovat dovnitř. 

Druhá příprava záhonu se nazývá druhá kultivace a provádí se maximálně týden před sázením nebo setím. 

Půdu lehce zryjeme přibližně do hloubky 10cm.

Nyní je na řadě celkem komicky vypadající ale velmi důležitá činnost. Jelikož jsme půdu lehce zryli, vytvořili jsme v půdě vzduchové kapsy, kterých se potřebujeme zbavit. Zelenina by měla problém zakořenit a půda by také rychleji vysychala. Dobrým způsobem, jak půdu udusat je šoupáním nohou s vahou přenesenou na patách. 

Následně půdu srovnáme. Hrabeme směrem k sobě do hloubky hrábí a následně půdu odhodíme směrem od sebe. Pokud máte na povrchu hodně kamenů odstraníte je způsobem ukázaným na druhém obrázku. Hrábě ve svislé poloze.

Nikdy nezapomeňte zalít ihned po zasazení nebo setí. Nespoléhejte se na předpověď počasí. Může pršet jen málo a voda se nedostane až ke kořenům nebo může pršet za dlouho a rostliny budou vystaveny zbytečně dalšímu šoku.